Svátosti jsou viditelná a účinná znamení Boží milosti (= působí v nich sám Kristus skrze Ducha svatého), ustanovená Ježíšem Kristem a svěřená církvi, jimiž je nám udílen Božský život. Svátosti osvobozují z moci temnot, přivtělují ke Kristu a do společenství církve. Jsou to dary Boha člověku. Viditelné obřady, kterými jsou svátosti slaveny, znamenají a udílí milosti, které jsou každé svátosti vlastní.
Svátosti: víru předpokládají (dospělí byli napřed poučeni a vyznali svou víru = uvěřili, pak byli pokřtěni, za děti se zaručují svou vírou rodiče a vyznávají víru za ně – víra je zásadní podmínka), svátosti víru posilují a vyživují (ve svátosti přichází Kristova moc a moc Ducha svatého), i vyjadřují (věřím a proto přijímám svátosti = osobní rozhodnutí pro Krista)
Sedm svátostí církve: křest, biřmování, eucharistie, svátost smíření, svátost manželství a kněžství a pomazání nemocných.
Svátosti působí "ex opere operato" (=prostým udělením). Neuskutečňují se spravedlností člověka, který je uděluje nebo přijímá. Užitek ze svátostí ale závisí na víře a duchovní přípravě (otevřenosti a touze) toho, kdo přijímá.
Každá svátost přináší pomoc od Boha v konkrétní životní situaci:
Křest na začátku života z víry
Svátost smíření: když se člověk sám svobodně rozhoduje a jedná
Eucharistie: posila v každodenním životě z víry
Biřmování: na začátku dospělosti
Manželství: pomoc v budování láskyplného vztahu a rodiny
Kněžství: služba člověku, aby mohl žít ve spojení s Bohem
Pomazání nemocných: posila duše ve vážné nemoci a při odchodu z tohoto světa