Farnost (z lat. parrochia) je základní církevní správní jednotka v katolické církvi. Sdružuje věřící nejčastěji na určitém území, spravuje ji farář a podléhá biskupovi dané diecéze. Farní systém na našem území vzniká ve 13. století.
Farní kaplí pro celé Staré Brno byla původně kaple svatého Prokopa /roh ul. Křížová a Václavská/. Vznikla pravděpodobně za Vratislava II. ke konci 11. stol. Románský kostel Panny Marie na Starém Brně, postavený ve 12. století na místě původní rotundy z 10. století, který patřil klášteru premonstrátek v Dolních Kounicích, byl od roku 1295 farním kostelem jen pro několik usedlostí kolem tohoto kostela a byly k němu přifařeny obce Bohunice, Manice, Žabovřesky, Jundrov a Komín.
Farní správa od kaple sv. Prokopa byla roku 1314 přenesena na starobrněnský kostel sv. Václava /na rohu Vídeňské a Vojtovy ulice/, připomínaný prameny už v roce 1306.
Roku 1323 přenechaly premonstrátky kostel Panny Marie na Starém Brně králi Janu Lucemburskému a královně - vdově Elišce. Olomoucký biskup Konrád pak, na žádost královny Elišky, prohlásil tento kostel za klášterní pro sestry řádu cisterciáckého a farní práva byla odtud nejprve přenesena k nově založenému kostelu v Komíně, ale protože tam měli farníci ze Starého Brna, Bohunic a Jundrova daleko, byl pro ně prohlášen za farní také kostel sv. Václava. Správu celé starobrněnské farnosti vykonávali řeholníci cisterciáckého řádu. Královna Eliška zahájila stavbu velkolepého klášterního kostela Nanebevzetí P. Marie, po jeho vybudování darovala starý farní kostel špitálu, byl nově zasvěcen svaté Anně a v areálu kláštera stál až do konce 18. století, kdy byl zbořen. Po zrušení kláštera cisterciaček císařem Josefem II. v roce 1782 a přestěhování augustiniánů ze svého původního kláštera u sv. Tomáše do starobrněnského kláštera v červenci 1783 jim byl předán do správy i královnou Eliškou postavený kostel Nanebevzetí P. Marie, který se stal pro celou oblast Starého Brna a okolí kostelem farním. Správa starobrněnské farnosti přešla z řádu cisterciáků na řád augustiniánů.
Kostel sv. Václava byl v roce 1783 zrušen, dočasně byl využíván pro vojenské účely a v r. 1794 byl zbořen. Kaple sv. Prokopa byla zrušena císařem Josefem II. v roce 1784 a byla zbořena v roce 1785.
Od roku 1930 se ze starobrněnské farnosti vyčleňují Bohunice a Starý Lískovec, kde je v nově postaveném kostele zřízena samostatná fara, spravovaná však rovněž starobrněnskými augustiniány.
Od roku 1938 se z farnosti vyčleňuje Masarykova čtvrť, kde je v nově postaveném kostele zřízena samostatná fara, rovněž spravována starobrněnskými augustiniány.
Starobrněnskou farnost mají augustiniáni ve správě až do roku 1950, kdy byla činnost řádu na našem území komunistickým režimem zastavena. Správu farního úřadu poté zajišťovali jmenovaní faráři či administrátoři.
I v dobách komunistické totality fungovalo v rámci možností farní společenství, pod vedením Miroslava Příhody zde pracoval vynikající chrámový sbor, Stanislav Skřička vedl ministranty, z nichž vzešlo 12 novokněží, pod vedením Ludmily Drápalové zde zpívala starobrněnská schola, bylo zde několik společenství mládeže…
V roce 1990 převzali správu farnosti opět augustiniáni.
Dnes tvoří augustiniánskou komunitu bratři v mezinárodním složení a vytváří živou farnost s pravidelnými bohoslužbami, výukou náboženství, prací s mládeží, biblickým rozjímáním pro dospělé, podporou skautských oddílů. Nedílnou součástí naší farnosti je i hudební tradice sborového zpěvu. V současnosti působí v bazilice Starobrněnský sbor věnující se tradičnímu sborovému zpěvu se širokým spektrem repertoáru, kterým doprovází bohoslužby a provádí i koncertní činnost. Dále zde působí Komorní sbor baziliky, orientující se převážně na renesanční liturgickou hudbu při bohoslužbách a nově vznikl dětský sbor.
Seznam starobrněnských farářů a správců:
Milota - nejstarší známý farář, poslední farář u původního kostela P. Marie před přenesením fary ke sv. Václavu r. 1323
Faráři kostela sv. Václava:
|
Mikuláš |
první farář u sv. Václava, jmenovaný r. 1314 |
|
Eberhard |
|
|
Konrád I. |
1331 |
|
Jan |
zemřel 1349 |
|
Mikuláš |
|
|
Michael |
1350 |
|
Otto |
1358 |
|
Konrád II. |
zemřel 1361 |
|
Jan II. |
1365 |
|
Blažej |
1380 |
|
Václav I. |
1396 |
|
Jan |
1400 |
|
Václav z Kurdějova |
1409 |
|
Hermann |
1411 |
|
Petr z Račic |
1412 |
|
Hermann II. |
1418 |
|
Jakub |
1437 |
|
Petr II. |
zemřel 1445 |
|
Štěpán |
1450 –1456 |
|
Pavel z Eybenstadt |
1466 –1467 |
|
Petr z Ivaně |
1470 |
|
Václav |
1485 |
|
Jan z Wittingen |
zemřel 1495 |
|
Václav III. z Vizovic |
zemřel 1505 |
|
Štěpán |
1505 |
|
Pavel I. |
1510 |
|
Šimon I. ze Schönbergu |
1518 |
|
Kašpar I. |
1523, byl zároveň kaplanem na Špilberku |
|
Georg |
|
|
Pavel II. z Hawersdorfu |
1532 |
|
Tomáš I. |
1540 |
|
Valentin |
1550 |
|
Bartoloměj I. Mašek |
1563 |
|
Antonín I. Flamminger |
1589 |
|
Benedikt Knauer |
1589 – 1590 |
|
Matěj I. |
zemřel 1612 |
|
Adam I. Halecius |
1612 – 1614 |
|
Matěj II. Tille |
1614 – 1617 |
|
Kašpar II. |
1617 – 1631 |
|
Ondřej I. Frank |
1631 – 1638 |
|
Jan III. Dandalus |
1640 |
|
Matěj III. |
|
|
Jan IV. Bonus |
zemřel 1644 |
|
Laurenz I. Scipio |
1645 – 1650 |
|
Michael Fink |
1650 – 1654 |
|
Kašpar III. Mayer |
1655-1661 |
|
Kryštof Langer |
1661 – 1669 |
|
Edmund I. Peržmann |
1669 – 1673 |
|
Pavel Stohandl |
1673 – 1681 |
|
Petr Hüllmann |
1681 – 1690 |
|
Benedikt Littoverius |
1690 – 1691 |
|
Eugen Weyher |
1691 – 1700 |
|
Christian Weibsrath |
1700 – 1710 |
|
František Speer |
1710 – 1713 |
|
Augustin Stohand |
|
|
Karel Breinel |
1713 – 1714 |
|
Heidenrik Sommer |
1714 – 1723 |
|
Jeroným Besnetker |
1724 |
|
Pavel Schindler |
1726 |
|
Ignás Seemann |
1731 – 1754 |
|
Konrád Bohanovský |
1754 |
|
Isidor Elger |
|
|
Mauricius Elbel |
1776 |
|
Řehoř |
1776 |
|
Alanus Bylanský |
1780 – 1783, poslední cisterciák, vrátil se do Oseku |
|
Petr Kopřiva |
1783, první augustinián po jejich příchodu na Staré Brno – poslední farář u sv. Václava, jen formálně, již po roce byl kostel odsvěcen. |
Faráři kostela Nanebevzetí P. Marie:
|
Alanus Bylanský |
cisterciák, 1783 - 22. května 1783, kdy se vzdal svého úřadu a vrátil se do svého domovského kláštera v Oseku. |
|
Petr Kopřiva |
1783 – 1817, první augustinián po jejich příchodu na Staré Brno |
|
Michael Netopil |
1817 – 1835 |
|
Fulgentius Süsser |
1835 – 1843 |
|
Johann Baptist Vothey |
1843 – 1875 farář |
|
Anselmus Rambousek |
administrátor 1875–1883 |
|
Ambrož Poys |
farář 1884 – 1900 |
|
Klement Janetschek |
administrátor 1900 – 1907 |
|
Bernard Šústek |
administrátor 1907 – 1913 |
|
Jan František Dvořáček |
administrátor 1913 – 1919 farář 1919 – 1940 |
|
Metodus Cupal |
farář 1943 |
|
Benedikt Švanda |
farář od 1. 10. 1945 – 16. 2. 1946, opat od 16. 2. 1946 do března 1959 |
|
Fulgens Jančík |
farář 1950 – červenec 1954 |
|
Augustin Beran |
administrátor 1954 – 1958 |
|
Řehoř Papež |
správce fary 1954 – 1960 |
|
Ludvík Gazda |
administrátor 1960 – srpen 1969 |
|
Tomáš Josef Martinec |
administrátor srpen 1969 farář 1990 – 1995 10. opat – 1967 ? – 1995 |
|
Evžen Lukáš Martinec |
farář 1995 – únor 2015, 11. opat augustiniánů 1997 – 2006 |
|
Wit Marciniec |
farář 2015 - listopad 2021 |
|
Jozef Ržonca |
farář od roku 2021 |