Historie Augustiniánů v Brně

1256 – založení řádu na základě řehole sv. Augustina

1346 – příchod augustiniánů do Brna

Augustiniáni v klášteře u sv. Tomáše

1350 – markrabě Jan Jindřich Lucemburský, bratr Karla IV., zakládá 2. února 1350 na předměstí Brna nový augustiniánský klášter s chrámem Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáše, tento se měl stát rodinnou svatyní a místem posledního odpočinku moravských Lucemburků

1356 – 13. března 1356 kostel sv. Tomáše vysvětil olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi. Slavnosti se zúčastnil i císař Karel IV., který daroval svému bratru markraběti Janu Jindřichovi deskový obraz Madony, později známé jako obraz Panny Marie Svatotomské. Jan Jindřich obraz věnoval augustiniánům

1428 – klášter i kostel poničen husity

15. – 16. století – provizorní opravy kostela a kláštera

1645 – obléhání Brna Švédy a další ničivé události

1661 – zahájení přestavby kostela

1732 – zahájení výstavby nového kláštera podle architekta Mořice Grimma

1736 – 10. května – korunovace obrazu Panny Marie Svatotomské, u příležitosti korunovace uctívaného moravského paladia bylo řádem augustiniánů pořízeno také nové oltářní retabulum u zlatníka Johanna Georga Herkommera

1721 – pro převory brněnského augustiniánského kláštera uděleno trvalé právo nosit mitru a berlu.

1752 – klášter povýšen bulou papeže Benedikta XIV. na opatství

Augustiniánské opatství na Starém Brně

1783 – Josefínské reformy nutí přesunout komunitu augustiniánů do opuštěných budov cisterciáckého kláštera na Starém Brně

1784 – přichází do Starobrněnského kláštera augustiniáni ze zrušeného kláštera v Jevíčku

1796 – výstavba nové budovy kláštera na Starém Brně s refektářem a knihovnou pro 27.000 svazků

1823 – Opat Cyril František Napp – za jeho působení v této funkci dochází k rozkvětu kláštera i na poli vědeckém a kulturním. Profesor na bohosloveckém učilišti, ředitel moravských a slezských gymnázií, člen a funkcionář mnoha spolků a institucí.

1843 – vstupuje do kláštera Johan Gregor Mendel

1926 – vysvěcení nového kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starém Lískovci, kdy veškeré práce hradí augustiniánský klášter. Od roku 1930 zde je samostatná fara, prvním farářem se stal augustinián P. Benedikt Švanda.

1935 – vysvěcení kostela sv. Augustina v Masarykově čtvrti, v roce 1938 zde zřízena samostatná fara, prvním farářem se stal augustinián P. Karel Fanfrdla

1938 – otevření Biblického muzea v prostorách bývalé Kapitulní síně kláštera, bylo jedinou takto zaměřenou muzejní institucí v tehdejším Československu. Založil je Msgre Antonín Bartoš za přispění Palestinského spolku. Byly zde vystaveny exponáty,  které Antonín Bartoš na svých cestách získal, modely měst i chrámů, byla zde i  umělecká díla jako například monumentální obraz Jeruzalém z hory Olivetské. Na objednávku Msgre Bartoše tento obraz pro Biblické muzeum namaloval malíř židovského původu a brněnský rodák Ludwig Blum.  Muzeum nemělo dlouhého trvání,  už v roce 1939 bylo uzavřeno, po válce krátce otevřeno,  zaniklo v roce 1951.

1939–1945 – Represe starobrněnských augustiniánů během 2. světové války

V průběhu nacistické okupace zasahovali nacisté i vůči klášterním komunitám. Ze starobrněnské augustiniánské komunity byli postiženi:

Karel Fanfrdla, farář u sv. Augustina v Masarykově čtvrti - byl pro svoji protiněmeckou činnost Gestapem zatčen hned 1. 9. 1939 v Brně v rámci akce Albrecht der Erste. Vězněn na Špilberku, v Dachau, Buchenwaldu a znovu v Dachau, kde zůstal až do 29. dubna 1945.

Antonín Benedikt Švanda - farář v Brně-Lískovci. Zatčen byl kvůli členství v ilegální organizaci Velezrada dne 2. 2. 1940 a vězněn v Sušilových a Kounicových kolejích, Poté v Breslau a do konce války v Dachau.

V roce 1943 bylo zatčeno v klášteře 16 řeholníků a civilních pracovníků, kteří byli postaveni před nacistický soud na základě udání z protiněmeckého smýšlení a jednání, ukrývání klášterních cenností před německými úřady, přechovávání zbraní a poslechu západního rozhlasu. Z řeholníků to byl  P. Otakar Alfons Zadražil, P. Norbert Doležal, P. Alois Přibyl, P. Florián Fulgenc Jančík.

Vrátný kláštera Martin Lukáš byl pro nedovolené přechovávání zbraní odsou­zen k trestu smrti a 1. října 1943 popraven v sekyrárně pankrácké věznice v Praze. P. Otakar Alfons Zadražil byl odsouzen za nedovolené ozbrojování a poslech zahraničního rozhlasu k trestu smrti, byl převezen do pankrácké věznice a zde po­praven stětím 22. února 1945.

Komunistické procesy se starobrněnskými augustiniány

Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 proběhly celkem čtyři soudní procesy se starobrněnskými augustiniány, činnost řádu byla zakázána.

1949 - soudní proces s P. Ignácem Karlem Fanfrdlou

Ignác Karel Fanfrdla se po skončení války a návratu z koncentračního tábora Dachau zastával několik veřejných funkcí a získal řadu vyznamenání. Byl jmenován I. místopředsedou zemského národního výboru v Brně za Československou stranu lidovou. Okresní soud v Brně ho 15. 6. 1949 odsoudil na dva roky do vězení za údajnou zpronevěru.

Ignác Karel Fanfrdla byl z vězení propuštěn dne 11. ledna 1950. Dne 11. ledna 1950 se vrátil na svou faru v Masarykově čtvrti do úřadu faráře. V roce 1961 byl donucen opustit svou farnost a stal se administrátorem v obci Kobylí. Ve stáří se vrátil do starobrněnské farnosti, bydlel ve farním domě (Salvehausu) na Mendlově náměstí.

1950 – vyklizení klášterů, průběh Akce K v augustiniánském klášteře na Starém Brně

Kláštery a jejich obyvatelé byli komunistickým režimem chápáni jako nepřátelé. Bylo rozhodnuto, že kláštery i řeholní domy budou vyklizeny a řeholníci izolováni, činnost řádů zakázána.

Dne 27. dubna 1950 došlo k vyklizení kláštera augustiniánů. V klášteře v této době žilo celkem 60 osob. Z toho bylo 14 duchovních a 3 klerici. Po 21. hodině byl klášter obsazen, augustiniáni byli odvezeni. Opat kláštera P. Benedikt Antonín Švanda byl převezen do internačního kláštera v Želivi. Ostatní augustiniáni byli soustředěni většinou v Oseku nebo v Želivi. Spolu s tříčlennou kontrolní komisí směli v klášteře zůstat jen dva řeholníci, P. Jančík a novokněz P. Tomáš Martinec, protože museli již druhý den sloužit bohoslužby ve čtyřech kostelích.

Činnost řádu byla zastavena a řeholníci byli posláni do táborů PTP nebo rozprášeni do podřadných civilních profesí.

Klášterní budovy byly zabaveny a předány Archeologickému ústavu Československé akademie věd. Garáže byly předány Škodovým závodům v Adamově, věci z inventáře kláštera se prodaly. Klášterní knihovnu získala do správy Zemská knihovna. Duchovní činnost byla zúžena pouze na činnost farního úřadu při bazilice.

1955 - soudní proces s P. Františkem Pavlem Šestákem 

Jediný řeholník, který se shodou náhodných okolností vyhnul 27. dubna centralizaci augustiniánů, byl P. František Pavel Šesták, právě zpovídal u kapucínů a do kláštera se nevrátil. Až do srpna 1954 se skrýval u sester Lhotských v Brně  - Pekařská 44. Kvůli tomu stanul i s Annou a Miladou Lhotskými v únoru 1955 před Lidovým soudem v Brně a byl odsouzen za nepřátelské jednání proti republice a maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi.  P. Šesták byl odsouzen na 18 měsíců a A. a M. Lhotské na 8 měsíců odnětí svobody. P. Šesták byl na amnestii z vězení propuštěn 11. května 1955. Po propuštění byl nejprve zaměstnán jako dělník v Kovopodniku města Brna. Dne 15. září 1956 mu byl udělen souhlas k návratu do duchovní správy. V září 1956 se tedy přestěhoval do Rajhradu, kde působil jako kooperátor do roku 1960.

1960 - soudní proces Bera a spol.

Třetí ze soudních procesů se starobrněnskými augustiniány, tzv. proces Bera a spol. proběhl v roce 1960. Ze šesti obviněných byli čtyři řeholníci augustiniánského řádu.

• Augustin Miroslav Bera

• Řehoř Josef Papež

• Fulgenc Florián Jančík

• Štěpán František Peška

Údajná trestná činnost obviněných řeholníků začala po jejich propuštění z centralizačního kláštera v Oseku, řeholníci byli po propuštění umístěni na farnostech v blízkosti Brna a tak se mohli často scházet, zejména ve svém bývalém klášteře na Starém Brně. Zde společně vedli rozhovory, jejichž témata se týkala např. osudů ostatních spolubratrů nebo československé církevní politiky. Dále navštěvovali opata P. Švandu, který žil v Charitním kněžském ústavu na Moravci, a také se snažili věnovat práci s mládeží. Jinými slovy pokračovali v řeholním životě, za což měli být bezpečnostními orgány potrestáni. Obviněni byli z nepřátelství k lidově demokratickému zřízení v Československu. Hlavní líčení se konalo u Krajského soudu v Brně ve dnech 19. až 21. prosince 1960. Všichni obžalovaní byli uznáni vinnými trestným činem podvracení republiky. Miroslav Bera byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 7 let. Josef Papež k trestu odnětí svobody na 2 a půl roku, Florián Jančík na 3 roky, František Peška na 2 a čtvrt roku.

1961 - soudní proces Šesták a spol. 

Posledním ze čtveřice soudních procesů s augustiniány je tzv. proces Šesták a spol., jenž začal vyšetřováním v listopadu 1960 a ukončen byl soudem v březnu 1961. Pětičlenná skupina se skládala ze tří bývalých augustiniánů – P. Františka Pavla Šestáka, P. Tomáše Josefa Martince, P. Františka Josefa Gabriela, a dvou diecézních kněží. Údajná trestná činnost těchto obviněných řeholníků měla hodně společného s předchozím procesem Bera a spol. Augustiniáni ze skupiny Šesták a spol. byli totiž rovněž souzeni v podstatě za pokračování v řádovém životě. I oni se setkávali, hovořili o tehdejších poměrech v katolické církvi, navštěvovali opata P. Švandu na Moravci, snažili se nábožensky vychovávat mládež.

Při hlavním líčení, které se konalo 13. a 14. března 1961 u Krajského soudu v Brně,

P. Šesták byl odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu 3 let, P. Gabriel na dobu 2 let, P. Martinec také na dobu 2 let.

Všichni odsouzení z těchto procesů byli v letech 1969-70 a po roce 1990 rehabilitování, žel, mnozí se toho již nedožili.

1965 – otevření Mendelova památníků v prostorách kláštera

1987 – chrámu Nanebevzetí Panny Marie udělen titul Bazilika Minor papežem Janem Pavlem II.

1990 – návrat augustiniánů do Starobrněnského opatství a obnova činnosti řádu, počátek rozsáhlých oprav klášterního areálu, které trvají dodnes.

Dnes tvoří řeholní komunitu bratři augustiniáni v mezinárodním složení a vytváří živou farnost s pravidelnými bohoslužbami, výukou náboženství, práci s mládeží i dospělými.

Seznam opatů augustiniánského opatství:

1. Matouš Josef Pertscher - 1752-1777

2. Dismas Lux 1778-1793

3. Vincenc Polzer 1794-1809

4. Benedikt Eder 1809-1824

5. Cyril František Napp 1824-1867

6. Gregor Johann Mendel 1868-1884

7. Anselm Rambousek 1884-1901

8. František Saleský Jan Bařina 1901-1943

9. Benedikt Antonín Švanda 1946-1959

10. Tomáš Josef Martinec 1990-1995 (tajně zvolen opatem již 1967)

11. Lukáš Evžen Martinec 1997-2011

V letech 2011 – 2015 nebyl úřad starobrněnského opata obsazený.
Od 1. února 2015 převzal správu opatství na Starém Brně o. Juan Provencho López.