Texty sv. Augustina Fraternita Augustiniánští svatí Řehole sv. augustina
Augustin z Hippa
Aurelius Augustin, více známý jako svatý Augustin, se narodil v Tagastě v Numídii, jež byla součástí římské provincie v severní Africe, ve městě, které se dnes nazývá Souk-Ahras, v Alžíru. Tam se narodil 13. listopadu roku 354 jako prvorozený syn pohana Patricia a horlivé křesťanky Moniky. Radostné dítě, trochu hlučné, nadšené pro hry, někdy rozpustilé a milující přátelství, jež nerado studovalo, protože učitelé užívali tvrdé metody v kombinaci s neupřímností. Jeho vychovatelé dospěli k názoru, že je „nadějným jinochem“, s jasným rozumem, ale nepokojným srdcem .Afričan podle země, Říman podle kultury a jazyka, a křesťan podle výchovy. Augustin, mladý muž s impulsivním a prudkým temperamentem, se úporně věnoval studiím a snažil se zcela proniknout do tehdejší vědy. Stal se skvělým profesorem rétoriky nejdříve v Kartágu, pak v Římě a v Miláně.
Žíznivý po pravdě a štěstí
Ve svém horlivém hledání žil mnoho let v rozptýlenosti svého ducha. Daleko od Boha, spoután hříchem, s „otupenou“ vůlí, potulnou a poutnicí a „oklamán a klamajícími“.
Ale jeho srdce, vždy otevřené pro pravdu, se setkává s Boží milostí cestou vnitřního života, s pomocí modliteb jeho matky, která jej označila znamením kříže, když byl ještě dítě.
SRDCE VŽDYCKY MLADÉ
Augustin prodléval v Miláně, ve své zahradě, kde slyšel neznámý dětský hlas – „VEZMI, ČTI!“. Vzal do rukou Písmo svaté a v tu chvíli byl jeho rozum náhle prozářen světlem jistoty, a jeho srdce (LIDSKÉ SRDCE, velké srdce mladého muže) se uklidnilo. To se stalo na podzim roku 386.
Augustin opustil učitelskou dráhu a usídlil se v Cassiciaku, v místě pokoje a ticha, kde uváděl do praxe evangelium v hlubokém sdílení přátelství, životem v tichu a pokoji, naplněným neuhasitelnou vášní pro Pravdu. Takto se připravoval k přijetí křtu, který přijal na jaře roku 387 od milánského biskupa svatého Ambrože.
INSPIRÁTOR ŘEHOLNÍHO ŽIVOTA
Po návratu do Tagasty – jeho matka Monika již zemřela v římském přístavu – prodal všechen svůj majetek a předkládá program společného života: v chudobě, modlitbě a v práci.
Díky jeho mimořádným přirozeným hřivnám a daru Božímilosti, rostla neustále kolem něho skupina přátel, z kterých Augustin později vytvořil první komunitu mnichů.
V roce 391 se stal knězem a o pět let později byl vysvěcen na biskupa v městě Hippo. Biskupské svěcení přijal pro službu a nikdy ho nechápal pouze jako hodnost. Jeho rezidence se stala domem modlitby a soudní síní.
Augustina lze v pravdě nazvat inspirátorem řeholního života, neúnavným pastýřem duší, nekompromisním zastáncem spravedlnosti, nadšeným obráncem víry a pravdy. Muž, který je příkladem modlitby. Obdivuhodně a neúnavně shrnul takřka celé myšlení své doby do svých spisů.
PRVNÍ MODERNÍ ČLOVĚK
V roce 429 Vandalové, pod vedením Genserica, přepluli Gibraltarskou úžinu a napadli sever Afriky. Augustin, „obléhaný se svou obcí“, zakoušel hořkost a smutek. Povzbuzoval své věřící k obraně. V třetím měsíci obléhání, ve věku 76 let života, 28. srpna roku 430, začal žít
v Obci Boží nesmrtelným životem.
Augustin dnes žije v augustiniánské rodině, která ho uznává jako Otce; je uctíván v církvi, která ho vzývá jako svatého, žije ve všech obrácených duších, které mu vděčí za svůj návrat k Bohu, a v lidech s excelentním duchem, kteří obdivují jeho plodnou genialitu.
DŮLEŽITÁ DATA JEHO ŽIVOTA
Rok Věk
354 00 narodil se 13. listopadu v Tagastě
361 05 začal navštěvovat školu v rodné obci
367 13 studium v Madauře
370 16 pokračuje ve studiu v Tagastě
371 17 přestěhoval se do Kartága, aby mohl studovat rétoriku a svobodné umění
372 18 umírá jeho otec Patricius, začíná žít s jednou ženou
373 19 čte a studuje Ciceronova Hortensia
oddává se Manicheismu
pravděpodobné narození jeho syna Adeodata
374 20 začal vyučovat v Tagastě
376 22 umírá jeden jeho blízký přítel
jako učitel se vrací do Kartága
383 29 odcestoval do Říma, kde dále vyučuje
385 31 vyhrává konkurs Katedry rétoriky císařského paláce a odchází jako profesor do Milána
seznámí se se svatým Ambrožem, biskupem milánským
přijde za ním jeho matka Monika
386 32 podzim: AUGUSTINOVO OBRÁCENÍ
stráví několik měsíců v Cassiciaku
387 33 24.-25. dubna, ve Velikonoční noci přijímá křest v Miláně
návrat do Afriky, jeho matka Monika (svatá) umírá v Ostii, v římském přístavu
388 34 dostává se do Kartága a následně do Tagasty
391 37 prodává svůj majetek a zakládá první klášter
kněžské svěcení v městě Hippo
395 41 vysvěcen na pomocného biskupa v Hippo
400 46 uveřejňuje svá Vyznání, (přibližně) píše řeholi – je to období jeho velké pastorační činnosti a silného spisovatelského zanícení
426 72 uveřejňuje své dílo „O Obci Boží“
430 76 umírá 28. srpna, když Vandalové obléhají město Hippo
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DÍLA
Vyznání – jeho vlastní životopis
O Obci Boží
Knihy o Nejsvětější Trojici – De Trinitate
Filosofické eseje
Různá výchovná a biblická pojednání
O řeholním životě, dogmatické a apologetické spisy
Homílie
LIDÉ, KTEŘÍ NA NĚHO MĚLI VLIV
Jeho rodina
Patricius – otec, úředník
Svatá Monika – matka, horlivá křesťanka
Navigius – bratr, jenž zemřel jako mladý
Perpetua – sestra, řeholnice v prvních klášterech
Melania (pravděpodobně) – matka jeho syna Adeodata
Adeodatus – jeho syn, zemřel velmi mladý
Jeho kamarádi a přátelé
Alypius – krajan a žák
Evodius – člen společenství v Miláně
Severus – člen první komunity
Possidius – autor prvního životopisu svatého Augustina a křesťanský vzdělanec
Nebridius – žák svatého Augustina
Lidé, kteří jej motivovali a inspirovali
Romanianus – bohatý, přítel rodiny
Cicero – latinský básník, autor Hortensia
Faustus – hlavní představený Manichejců
Svatý Ambrož – milánský biskup
Svatý Jeroným – velký křesťanský vzdělanec
Ponticianus – zaměstnanec v císařském paláci
Marius Victorinus – filosof čtvrtého století